Mýty o lidském zdraví a stáří, dlouhověkost a civilizační onemocnění

Stáří a civilizační chorobyJe mnoho lidí, kteří si stravou ubližují, mají z toho následky, které je omezují, stěžují si na ně nebo alespoň polykají pravidelně léky, které by vůbec polykat nemuseli. To je celkem známá věc, nejsme jediní, kdo tento fakt zdůrazňuje. Ale existuje tu i takový úkaz, kdy si tito lidé svoji nemohoucnost a svoje zdravotní rizika nakonec brání. Oni si je odůvodňují, oni si myslí, že je to normální mít špatný zdravotní stav, oni proti tomu nechtějí nic dělat, protože mají představu, že by si pak „ ani nic neužili“. Kdo jim ale takovou verzi reality nakukal? Je to nějaké všeobecné mínění? Kde a proč se vzalo? Po pár rozhovorech s takovými lidmi, jsme se rozhodli odpovědět na jejich argumenty v našich článcích. Možná, že máte doma někoho, na kom vám záleží a musíte se dívat na to, jak si devastuje zdraví, jak podstupuje velká zdravotní rizika a přitom si nedá vymluvit, že to tak nemusí vůbec být. Anebo patříte dokonce sami mezi ty, kteří si myslí, že být nemocný civilizačními chorobami patří k životu a že to tak bylo snad odjakživa, nebo že je normální ležet pravidelně několikrát do roka v horečkách? A máte k tomu dokonce argumenty? Tak se jdeme s některými z nich vypořádat.

Jsme už staří a je přeci normální, že se věkem zdravotní stav zhoršuje: Civilizační onemocnění nejsou způsobovaná věkem i přes to, že to tak na první pohled vypadá. Jak byste vysvětlili to, že každá další generace trpí v průměru na tento druh chorob mnohem dřív a mnohem častěji než generace předešlá, a v současné době na ně trpí čím dál tím víc i děti? Civilizační choroby jsou působené špatným životním stylem, který se stále zhoršuje, a kterým váš organismus prostě nezvládá žít a už vůbec ne ve zdraví. Základem každého životního stylu je především to, co jíte a pak jak se hýbete. Správnou stravou a zdravým pohybem můžete tedy civilizačním chorobám velmi významně předcházet. Ostatně člověk kolem padesátky není ještě tak starý, aby musel být na smrt nemocný.

Dřív byli lidi už v 35 letech staří a umírali brzy: To máte asi na mysli období středověku, kdy byli lidé otrocky sdíráni bez omezené pracovní doby na polích a manufakturách a neměli přístup k dostatečné výživě. Jejich jediným jídlem byly velice často pouze obilné kaše, a přemrštěné pracovní nároky vedly k vyčerpávání organismu. Byla to doba uměle vynucených velmi špatných životních podmínek, která se zapsala do dějepisných knih jako období, kdy se u lidí věk výrazně zkracoval.

Pokud se podíváme do mnohem dřívějších dob, kdy nebyli lidé zatíženi civilizací, z kosterních nálezů se dozvídáme něco jiného. Například, že kvalita jejich kostí bývala ještě v šedesáti letech na takové úrovni, kterou má v dnešní době třicátník. To vypovídá dost o rozdílu kvality jídla průměrného člověka dnes a o kvalitě výživy kdysi. Pokud těmto lidem nezkrátila život nějaká nešťastná událost, nějaké zranění, které by se zkomplikovalo infekcí, nebo je neulovila nějaká šelma, dožívali se pravděpodobně velmi vysokého věku. Když se podíváme na dodnes přírodně žijící národy, nezatížené civilizací, není výjimkou mezi nimi najít stařečky ve věku kolem 100 let bez léků.

Koneckonců i v civilizaci existují důkazy o přirozené dlouhověkosti bez léků. Jedná se ovšem především o lidi té generace, která byla tehdejšími zdravotníky vedena ke konzumaci stravy bohaté na živiny a umírňovala ve spotřebě výživově prázdných potravin plných škrobů a sacharidů. Dlouhověcí lidé, ať byli z jakékoliv doby, mají něco společného. Byli správně živeni, měli dostatek přirozeného pohybu a zůstávali štíhlí. V každém případě ale není pravda, že by byl člověk přirozeně krátkověký a že by se dlouhověkosti dožíval pouze díky lékům.

Vždycky lidi trpěli chorobami, dřív umřeli ani nevěděli na co, existoval mor atd.: Tak zaprvé, to že se kdysi mezi lidmi mohly šířit infekční choroby, neznamená, že vám to poskytuje důvod k tomu, abyste se chovali bezohledně ke svému zdraví a hrozilo vám riziko cukrovky, infarktu, mrtvice osteoporózy a dalších civilizačních chorob.

Zadruhé, nemyslete si, že dřív lidé nevěděli, na co umírají. Věděli, akorát nevěděli jak si pomoct. Při současné úrovni vyspělosti civilizace se ví moc dobře, na co se umíralo dřív a na co se umírá nyní. A i dnes se umírá nejčastěji na choroby, u kterých opět nejde velice často už vůbec pomoct. Přitom víme, že u většiny případů by se dalo té chorobě předejít.

Zatřetí, vždycky mohlo docházet z jakýchkoli důvodů ke změnám životních podmínek a to ovlivňovalo i přístup k potravě a pitné vodě. Hladový a špatně živený organismus je mnohem náchylnější na choroby a mnohem lehčeji jim podléhá. Odjakživa mohli existovat z jakéhokoliv důvodu oslabení jedinci a ve středověku existovaly dokonce celé skupiny podvyživených lidí, po kterých se šířily infekční choroby. Ovšem infekční choroby lidí „ze dřív“, nejsou argumentem pro dnešek.

V současné civilizaci existují téměř ideální podmínky k tomu, aby mohl být člověk zdravý, přesto tomu tak není. Jídla je dostatek a problém většiny infekčních nemocí se odstranil léky, přitom se objevují nové choroby ze zanedbané výživy a podvyživenosti. Nasazují se na ně nové léky, které nejen že nejsou všemocné, ale mívají často vedlejší účinky. Přitom by se nasazovat nemusely. Stačí jen změnit životní styl a začít dobře jíst a třeba také zhubnout.

Nemůžu hubnout, když celé dni těžce fyzicky pracuju. Když přijdu z práce domů, nemám na sport žádnou energii, sport je tak pro někoho, kdo celé dni sedí v kanceláři: Skloubit zaměstnání a sport je občas opravdu těžké. Pokud není sport přímo vaším koníčkem, musíte pro něj ukrajovat uměle z vašeho volného času, a to nezvládá každý. Ale tím spíš jsou ve větší nevýhodě lidé, kteří celý den v práci sedí, než ti, kteří mají fyzickou aktivitu. Jak už jsme psali, běžná fyzická aktivita provází lidi odjakživa a je tou nejdůležitější aktivitou pro dobré zdraví. Jednostranná fyzická námaha v zaměstnání může samozřejmě vést k různým zdravotním komplikacím, ale ne k obezitě.

Koneckonců, když se podíváme na příklad dlouhověkých lidí, zjistíme, že většinou ani nepěstovali nějaký konkrétní sport, ale fyzicky pracovali (v současnosti třeba na zahrádce), nebo měli pravidelně jiný přirozený pohyb v ideálním případě na čerstvém vzduchu. Obezita a ostatní související civilizační choroby jsou u převážné většiny lidí způsobeny především špatnými stravovacími návyky. Přesněji řečeno konzumací špatných potravin, které neposkytují dostatečnou výživu a vedou k přejídání. Při správném stravování je víceméně vedlejší, jestli máte fyzickou aktivitu v práci, cestou z práce nebo až doma.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *